pondělí 14. ledna 2019

2/2019

Marodíme. Andulce se po delší době ozvaly močové cesty. Nevím, jestli je to důsledek tříkrálového koledování, které jsme letos absolvovaly v totálním marastu. Ale i tak byly holky zlaté. Jsem moc ráda, že se každoročně do této akce zapojují. Tak vyrůstají v tom, že pomáhat je normální.





pondělí 7. ledna 2019

1/2019

Ukaž se mi, roku 2019!
Podzim utekl jako voda a na blogu se neobjevil jediný příspěvek. Nebyla chuť ani síla. Celý podzim stál za starou bačkoru. Byl to rok velkých změn a odcházení. Podzimem to začalo a ve stejném duchu se i přehouplo do nového roku.
V říjnu mi zemřela babička, o kterou se dlouhodobě starala moje maminka. I když měla Alzheimera, těšila se dobrému zdraví. Proto nás její odchod docela zaskočil. Bohužel o dva týdny později přišla další těžká rána, o které se zatím ještě rozepisovat víc nebudu. Nenastal čas a já s touto informací stále ještě bojuji. Každopádně vstupuji do roku 2019 jiná. Mám v sobě velkou pokoru a naději, že se vše v dobré obrátí. Je to někdy velmi těžké.


Dneska bez fotky. Jen tak.

pondělí 26. listopadu 2018

Dětská univerzita

Máme doma dva vysokoškoláky. Já v příštím roce ukončím to své dlouhé studijní martýrium (konečně!) a Andulka začala od září navštěvovat Masarykovu univerzitu pro děti - Mjuni. Program je určený pro děti od devíti do sedmnácti let a trvá jeden školní rok. Každý měsíc navštíví děti jednu fakultu, kde se seznámí s různými obory.




pondělí 12. listopadu 2018

Kopanice

Jestli se někam ráda vracím, pak jsou to právě Kopanice. Je jedno, jestli je to Vyškovec či Žítková. Obojí má své kouzlo. Je tam krásně v kterékoliv roční období. Naprosto jiný svět, který Vás buď pohltí, nebo nezanechá jedinou stopu.

středa 24. října 2018

Kopec nervů, ale spousta zážitků....

V minulém příspěvku jsme zmiňovala nápad s prodejem knih, který vyústil v úžasnou akci. 
Nejdřív jsem kolem sebe shromáždila kopec skvělých lidí, kteří se rozhodli podpořit nápad velké milovnice knih. Vše bylo na bázi dobrovolnictví. Vytvoření plakátu, organizace samotného happeningu a to nejhorší - shánění peněz. Jelikož pracuji jako fundraiser (rozuměj profesionální žebrák) pojala jsem to ve velkém. Zajistila jsem medaile na literární happening, od knihkupectví Martinus získala nádherné tašky a záložky do knih a od Sonnentoru výborné čaje. Peníze se taky nějaké našly:-)

pondělí 1. října 2018

Na začátku byl kopec knih

Malý byt plný knih. Tak nějak to vypadá u nás. Knihovna v pracovně, obýváku, knihy na stole, na záchodě - prostě všude. Potřebovala jsem trošku prostoru a začala třídit. Trhalo mi to srdce, ale takových Padesát odstínů šedi jsem chtěla s klidným svědomím poslat dál. Za vším stál jeden příspěvek na Facebooku: "Mám spoustu knih a potřebuji je věnovat někomu, kdo se k nim bude chovat hezky :-)."
A co z toho vzniklo???? Jedna úžasná akce, kde se četlo, prodávalo, vyměňovalo a smlouvalo :-)



O tom, jak to celé proběhlo, vzniklo jedno kamarádství a jak jsem probulela balíček kapesníků, napíšu příště:-)

Petra

úterý 10. července 2018

Smutno

Místo, kde by se mělo jen sedět a plakat. Místo, které se musí uchovat pro další generace. Osvětim.
Prodloužený víkend jsme využili k výletu do Osvětimi. Lístek s průvodcem vyšel na 300 Kč. Průvodce byl fajn, jen výklad rušily vlny ve sluchátkách, což kazilo celkový dojem. Celé to bylo hodně hektické takže příště bez průvodce.