Co si letos přeji k Vánocům?

Tak samozřejmě zdraví, lásku, pohodu a hlavně abychom si to spolu krásně užili. Ale! Nebudu zastírat, že stejně jako ráda dárky rozdávám, tak je i ráda dostávám. Co si budeme :-)
Letos je můj seznam přání jasný.
1) Hodinky - mám jasnou představu. Chci nějaké nadčasové, nestojím o moderní výstřelek. Zároveň potřebuji, aby se mi hodili jak ke kostýmu, tak i k džínám. Prostě univerzál. Dlouhou dobu jsem koketovala s touhou pořídit si Wellingtonky, ale ruku na srdce, už je vidím skoro na každé dívčině. Takže jsem zapátrala na netu a vybrala hodinky belgického dua Komono. Mají vše, co od nich očekávám. Navíc ve Woodies mají 35% slevu na hodinky, tak  bylo rozhodnuto.

Zdroj

2) Šperk - tady jsem zase chtěla něco originálního, neokoukaného. Dlouho mě lákala kolekce Janji Prokić, ale pak jsem čistě náhodou narazila na projekt Lure. Jedná se o spolupráci Janji Prokić a mladé šperkařky Nastassie Aleinikavi. Za kolekci Lure byly s Janjou Prokić nominováni na několik cen jako Design šperku roku na Czech Grand design 2011. Kolekce je i cenově dostupná.

Zdroj

3) Knížky - tak bez těch si nedovedu Vánoce vůbec představit. Seznam je dlouhý :-) Tady jenom ty stěžejní.

Můj úžasný život Meda Mládková

Intimita - Barbora Baronová, Dita Pepe

Okamžiky štěstí - Patrik Hartl

Tak snad si Ježíšek něco vybere :-)

Petra

Náročný

Takový byl náš první adventní víkend. Andulka je opět nemocná, tentokrát jsou to močové cesty. Pro jisotu nastupuje ve středu do nemocnice, kde jí čekají potřebná vyšetření. Nese to, chudinka, statečně. Dokonce říká, že už zvládne pobyt v nemocnici sama. Tak uvidíme. Já mám mome ntálně kancelář v obýváku, takže je to docela náročné. Už jsem viděla asi po patnácté Anděl Páně a Hledá se Dory :-)
Celý víkend jsem strávila na vánočním jarmarku. Ne jako divák, ale tentokrát jako prodejce. Prodávali jsme totiž výrobky klientů hodonínské charity. Těší mě fakt, že lidé jsou stále ochotní pomáhat. Je to moc dobře.
Koupili jsme stromek. Pardon, STROM! Má tak dva a půl metru. Nemohli jsme ho dostat na balkon, tak jsem moc zvědavá, jak si muž poradí se stěhováním do obýváku. Je to takový ten strom jako měl Clark Griswold ve filmu Vánoční prázdniny. Obrovský. Ale můj muž se zmilovl. Byla to tková ta dětská radost v jeho očích :-)
Pomalu začínám shraňovat dárky. Docela pozdě. Většinou jsem tak v říjnu hotová. Letos neplánuju žádný velký váoční úklid. Chci si ten advent užít. Klid, pohoda. My tři spolu.

 Krásné pondělí!!!

Petra

Ztracená manželka

Silný příběh s tématem holocaustu. Nejdřív jsem byla trošku skeptická, protože nejsem zrovna milovník červené knihovny, ale tahle kniha mě chytla za srdce. Alyson Richmanová líčí prostředí Terezína s takovou věrohodností, že se člověku až tají dech. Láska Josefa a Lenky, kteří jsou odloučeni vlivem války, dojde naplnění až za několik desítek let. Kniha je psána z pohledu Josefa i Lenky. Ta popisuje své dny v Terezíně a Osvětimi, zatímco Josef neustále sní o své velké lásce.

Co Vám budu. Bulela jsem jako želva. Kniha ve mně rezonovala hodně dlouho. Opravdu stojí za to si ji přečíst. 

Petra

Na čem ujíždím

Mám tři věci, na kterých si v poslední době opravdu ujíždím.

1) Seriál Pustina, který nově vysílá HBO. Jedná se o českou dramatickou televizní minisérii režisérů Ivana Zachariáše a Alice Nelis z roku 2016. Za mě velká jednička. Konečně fakt dobrý seriál z české produkce. Zuzana Stivínová a Jaroslav Dušek předvádí nadpozemské herecké výkony.

2) Skupina Zrní. Díky Janě Grešákové za pravidelné hudební tipy. Díky ní jsem totálně podlehla Oh Wonder, Moddimu a Zrní. A co víc, zamiloval se do nich i můj muž.  A to už je co říct! Když jsme byli na Listování Stop Tomáše Poláčka, které doprovázela hudba Zrní, tak byl lapen :-) Odcházeli jsme s cd v kapse. V prosinci nás čeká jejich koncert.

3) Jóga - pro mě věčná láska, ke které se pravidelně vracím. Mám vždycky takové období, kdy střídám posilovnu s jógou. Teď jsem ve fázi zenové a zatím to vypadá, že v ní zůstanu :-) Podle tohoto videa se snažím cvičit alespoň obden. Vyzkoušejte to!

Krásnou sobotu!!!!

Petra

Listování

O projektu Listování Lukáše Hejlíka jsem toho slyšela už hodně. Teprve včera se naskytla možnost účastnit se osobně. Ve veselském Kafé v kině vystupoval spolu s redaktorem magazínu Reportér Tomášem Poláčkem. O jeho putování, ze kterého vyšla kniha STOP, jsme psala už dříve, ale slyšet vyprávění z jeho úst bylo úžasné. Lukáš Hejlík je neskutečný sympaťák, který je na rozdíl od Tomáše zvyklý na hojnou pozornost. Celé scénické čtení provázela hudba kapely Zrní. Tak to byla pro mě pecka! Zrní miluju! Krom podepsané knížky jsem si tak odnášela i cédéčko Zrní. Tomu se říká zabít dvě mouchy jednou ranou :-) Krásný pátek!!!

Petra