Všechno je jednou poprvé! Poprvé jsem se stala hlavním
organizátorem charitní akce. Jako nějaké menší zkušenosti s pořádáním akcí mám,
třeba dětské párty a tak:-) Ale tohle je něco velkého. Očekávám (doufám), že
přijde opravdu hodně lidí. Proto musí být vše na 100%.
Tento blog píšu pro radost a odreagování. Nemá žádný koncept. Je trochu chaotický, ale píšu jej z lásky. Pro Andulku.
středa 31. května 2017
čtvrtek 25. května 2017
Učení, mučení
Nevím, kde jsem vzala tak blbý nápad jít na stará kolena studovat. Je
pravdou, že mozek už nezvládá přijímat tolik informací jako před lety, proto mi
to učení trvá mnohem, mnohem, mnohem déle. Ale jako baví mě to, to zas jo.
Studium, které trvá tři roky, sice dělám už pátý rok (přerušovala jsem), ale
mám to ráda.
středa 24. května 2017
Fotím
Po hrozně dlouhé době jsem byla fotit. Koupila jsem novou sd kartu, oprášila tašku s foťákem a vyrazila do luk a hájů. Jen vnímat okolí a cvakat spouští. Hrozně jsem si u toho odpočinula. Skoro bych to přirovnala k běhání. Akorát místo spálených kalorií mám asi stovku snímků. Zatím se o ně nepodělím, protože úprava ve Photoshopu mi zabere spoustu času, ale o víkendu se na fotky určitě dostane.
pondělí 22. května 2017
Romantická duše
Jako nikdy jsem si nepřipadala jako hrdinka z červené knihovny. Nikdy jsem
netoužila, aby muži při pohledu na mě omdlévali (ne že by k tomu měli nějaký
zvláštní důvod), ale i tak. Velmi brzy jsem zjistila, že láska může i hodně
bolet. Ale k věci. Nikdy jsem moc nečetla zmiňovanou červenou knihovnu. Teda
kecala bych, kdybych zapírala životní etapu plnou Lenky Lanczové. Ale třeba 50
odstínu čehokoliv mě po prvním díle naprosto odradilo.
pátek 19. května 2017
Snídaňová
Mám ráda snídaně. Takové ty dlouhé, víkendové. Snídávám opečený toust s
avokádem a černou solí, černý čaj s mlékem a ovoce. Vychutnávám si to.
Ve všední dny je to ovšem rychlovka. Kaše. Nejčastěji pohanková jen s vodou nebo rostlinným mlékem, slazená datlovým sirupem a rozmačkaným banánem. Sypu si na ni chia a lněná semínka.
Ve všední dny je to ovšem rychlovka. Kaše. Nejčastěji pohanková jen s vodou nebo rostlinným mlékem, slazená datlovým sirupem a rozmačkaným banánem. Sypu si na ni chia a lněná semínka.
čtvrtek 18. května 2017
Toužení
Znáte takový ten pocit, když po něčem hrozně moc toužíte??? Je to takové to
těšení se, které si pamatuju z dětství. Jelikož jsem ještě vyrůstala za
minulého režimu, tak to toužení bylo daleko intenzivnější. Dodnes si pamatuju
na svého prvního mončičáka. Nedostatkové zboží, které šlo sehnat jen v tom
případě, že dělal někdo ze známých v hračkářství. Dodnes nevím, jak ho mamka
získala, ale tu obrovskou radost si pamatuju pořád.
úterý 16. května 2017
Plány na léto
Je polovina května a já už začínám pomalu spřádat plány na léto. Letos to bude změna. Velké dobrodrůžo. Stan, spacáky, krosny a ešusy. Hned na začátku července vyrážíme do rakouských Alp. Poprvé jsme tam byli před dvěma lety a já byla nadšená. Hory, hory, hory! Láska na první pohled.
pondělí 15. května 2017
Pondělí
Víkend byl hektický. V sobotu oslava, v neděli afterparty. Tak to u nás v rodině chodí. Bohužel na odpočinek nebyl čas a je to na mně znát. Nějak potřebuju víc odpočívat. Vzhledem ke svému chatrnému zdraví musím zvolnit. Tělo si o to říká.
pátek 12. května 2017
Díky!
Moc Vám všem děkuji za obrovskou podporu!
Sestra je na tom mnohem lépe. Je až k nevíře, jak rychle se z toho dostává. Včera ji dokonce převezli na normální pokoj. Takže všechno bude dobré!
Sestra je na tom mnohem lépe. Je až k nevíře, jak rychle se z toho dostává. Včera ji dokonce převezli na normální pokoj. Takže všechno bude dobré!
úterý 9. května 2017
Na posraného i píp spadne...
se říká. A bohužel je to tak. Když si někdy myslíte, že toho máte fakt plný
brýle, tak se stane něco, co Vás položí. Já jsem zažila takový moment v pátek.
Páteční noc a večer považuju za jeden z mých nejhorších dnů v životě. Je
hrozné, že se Vám v jednom okamžiku může zhroutit celý svět.
pátek 5. května 2017
Věc se má tak
blog už mi
neskutečně chyběl. Bohužel jsem nějak neměla poslední dobou o čem psát. A psát
bezbřehé bláboly se mi prostě nechtělo.
Aňul byla od
ledna neustále nemocná. Opakující se záněty nás dohnaly k razantnějšímu
opatření. V úterý byla na zákroku, tak snad už bude vše jen dobré. Doufáme v to
obě.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)