O tom, že jsem velký Knihomol, jsem na blogu už psala.
Nedokážu si představit narozeniny či Vánoce bez voňavé knížky. Letos tomu
nebylo jinak. Měla jsme dokonce pozdního Ježíška v podobě třiceti
procentní slevy na nákup v knihkupectví Dobrovský. Slevu jsem náležitě
využila a pořádně se rozšoupla. S sebou jsem si odnášela deset knih. Dala
jsem na doporučení ostatních milovníku četby a sáhla jsem po Vězněné od Pavla
Renčína. Tento hororový thriller je o to poutavější, že se odehrává na Šumavě,
což je prostředí nám blízké. Tématem byla skutečná událost, která se stala v padesátých
letech minulého století a je považována za jeden z nejhorších kriminálních
případů u nás. I když je knížka útlá, skrývá v sobě strach, napětí i
naději. Přečetla jsem ji doslova jedním dechem. Trošku jsem se i bála. Literaturu
tohoto typu přímo nevyhledávám, ale román Vězněná mě přesvědčil o tom, že bát
se při čtení nebývá na škodu. Konec jsem očekávala trochu jiný, ale i tak dávám
autorovi devět z deseti bodů :-)
Středoškolský učitel Martin trpí
nočními můrami a podivnými výpadky paměti. Připadá mu, jako by jej stahovala
neviditelná bažina, propadá záchvatům zuřivosti – a v posteli se mu zjevuje
mrtvá dívka, o níž tuší, že by ji měl znát. Děsí se toho, jakou roli mohl v
její smrti sehrát. A možná že se jen ztrácí v hlubině šílenství. Jeho tajemství
má kořeny ve čtyřicet let staré minulosti a klíč k němu drží v ruce malá
holčička Marie, která jede na prázdniny do šumavských hvozdů. Brána k jejímu
hrůznému osudu, jenž je neoddělitelně propojen s osudem Martinovým, je otevřená
dokořán a už není cesty zpět…
Petra
