Dokonalá

Já bych tak chtěla být dokonalá. Tedy aspoň občas. Chtěla bych stihnout přijít na schůzku včas, nalíčená a krásně upravená. Bohužel v reálu letím jako splašená a boty na jehlách nazouvám až těsně před. Vše se snažím maskovat svým neskonalým šarmem a nadšením. Modlím se, aby mi to dlouho vydrželo. Odpoledne rychle družina, kroužky, úkoly, večeře a spát. U těch úkolů musím podotknout, že ač prohlížím notýsek opravdu pečlivě, tak se mi stalo, že jsme ráno psali úlohu za běhu tím stylem, že jsem Aňul diktovala výsledky jednotlivých příkladů. Ale to se stává opravdu výjimečně :-) Hluboce se skláním matkám, které mají dvě a více dětí. Asi jsem marná, ale mám toho někdy dost. Ona si totiž nezahraje sama. A to jako vůbec. Jak to děláte?  

A to ani nemluvím o cvičení, které jsem totálně zasklila. Já už jsem večer tak unavená, že rozbít se ve fitku fakt nedávám. 

A Vánoce? Já, která má v září už většinou všechno nakoupeno, nemám ani nápad natož pak kup. Já chci být dokonalá!! I když nebylo by to vlastně trochu nuda?

Asi si ji pořídím!

Pinterest

Petra

Říjen

Je říjen. Zima, deštivo, vlezlo. Ani jsem si toho nevšimla a už pomalu vytahuju zimní kabáty. Tak nějak rychle jsme přešli z  nátělníků do zimního ošacení. Mám za sebou první měsíc v práci. A jak? Dobře mi je. Kolektiv Charity je vážně moc fajn. Scházíme se se všemi zaměstnanci každý první pátek v měsíci na mši, duchovno následně zajídáme chlebíčkem z lahůdkářství. A co moje práce? Po počátečních velkých rozpacích mě postupně chytá a zdá se (klepu na dřevo), že je to přesně to co jsem očekávala. Vyšší smysl.

A doma? Aňula přinesla první pětku. Nesla to těžce. Hodně se učíme. Taky Prvouku. Nikdy bych nevěřila, jak velký oříšek může být vysvětlování učiva druhé třídy:-) 

Furt někde lítám. Práce, škola, kroužky. A to mám, prosím, jen jedno dítě (když nepočítám muže).

Krásný čtvrtek přeju!

Joooooo, a jsem i na instagramu. Jako petra.gajdikova. Tak na viděnou tam :-)

Zdroj 

Furtněkdelítám Petra

Mobil

Předsevzetí znělo jasně! Mobil Aňuli koupíme až v páté třídě. A světe div se, nastoupila do druhé třídě a zoufale netouží po ničem jiném než po koupi telefonu. Je totiž zřejmě jediná svého druhu, kterou rodiče za první vysvědčení odbyli zmrzlinovým pohárem a výletem. Ostatní spolužáci se předháněli v tom, kdo má lepší model. Myslím to samozřejmě v nadsázce.

Aňul koulí očima, nasazuje plačtivý tón, no zkrátka mobil je na seznamu jejích přání na prvním místě. Takže s velkým sebezapřením nejspíš podlehnu a telefon (zřejmě tlačítkový - to mi poděkuje) dostane od Ježíška. Člověk míní .. :-) Jak jste na tom s koupí mobilů pro děti Vy?

 

 

Zdroj

 

Krásný večer!

 

Petra

Hrozně dlouho...

jsem nepřispívala. Nebylo o čem psát. Prázdniny uběhly takovou rychlostí, že jsem ani nestačila vyklidit školní tašku. Měla jsem prostě hooooodně blbé období. Asi to má občas každý. Taková ta doba, kdy nevíte sami co se sebou. Prostě zaseknutí na jednom místě. Naštěstí je už všechno zlé pryč a já jsem nastartovaná na novou životní etapu.

Rozhodla jsem se, že se budu mít víc ráda. Protože jen pokud milujete sami sebe, můžete milovat i ty druhé. Budu víc odpočívat a naslouchat svému tělu. Ono mi to vrátí. Doufám J

Od září už jsem plně v pracovním procesu. Je toho tolik. První týden jsem byla úplně hotová. Za prvé - ranní vstávání je totální mord. Jako v 5.30 jsem nevstávala snad nikdy. Za druhé - roční pauza mi jaksi sebrala část mozkových buněk. No, hlava mi tu spoustu informací nějak nebere. Ale to se zlepší - musí.

Aňul nastoupila do druhé třídy, s tím je spojeno o trošku víc učení a navíc kroužky. Letos si usmyslela, že chce dělat atletiku, hrát tenis a moderní gymnastiky. Marně si lámu hlavu tím, po kom že to dítě vlastně je :-) Asi přes nějaké to koleno. 

 

Zdroj 

Petra

Změna

Změna je život. Prej. Ale zas jich nesmí být tolik. Plány na prázdniny se nám mění ze dne na den. V neděli jsem měla jet s Aničkou na týdenní pobyt spojený s výukou angličtiny. No, nejedeme nikam. Ta naše cácorka má zánět močového měchýře. Letos asi už podesáté. Místo vysněného týdne v Toskánsku, kde jsem se měla milovat, meditovat a hlavně se nacpávat, jedeme do Tater. Jsou o něco méně prozaické, ale snad budou mít zase to svoje horské kouzlo. Místo letních rozevlátých šatů sháním pevné pohory a trekové nepromokavé kalhoty. 

Letošní prázdniny, jsem nenavštívila jediný koncert. To beru jako velké mínus.

Kaše k snídani jsem vyměnila za vánočku s máslem a domácím jahodovým džemem. Na tom si ujíždím. Počítám, že na začátku září se nevejdu do jediných kalhot.  

Tolik ke změnám u nás. Krásný den!

Zdroj Pinterest

Petra

Fičák

Teprve prázdniny začaly, ani se nenaděju a už jsou v druhé polovině. Myslela jsem si, že budu psát častěji, ale děje se toho tolik, že nestíhám vůbec nic. Mám za sebou jednu svatbu, několik výletů, dvě nemoci, dva pracovní pohovory a první návštěvu úřadu práce v životě. 

Ještě v květnu jsem si myslela, že najít dobrou práci bude téměř nemožné. Ale měla jsem štěstí. Podařilo se mi získat práci snů. Od září nastupuji jako Fundraiser pro Charitu. Konečně budu dělat práci, která má nějaký vyšší smysl a přidanou hodnotu. Těším se na nové lidi, zážitky a zkušenosti. 

Přeji krásné letní dny!

Petra

Pusto, prázdno

Zaklaply dveře, ticho, klid. Všude po bytě se válí svršky, naše fenka si už zabrala v posteli místo po Zdeňkovi. Je to divné. Já už si to vážně nedokážu užít. Plány, které jsem měla, se mi pomalu bortí. Kamarádky selhaly, sestra je nemocná a nikdo další, kdo by mě chtěl na následujících šest dnů adoptovat, se neozval. Vidím to na mytí oken a velký úklid. A možná čtení. Mám seznam. Je delší než role toaletního papíru. Letos to bude velké. Těšte se na zítřek. Třeba se inspirujete. 

Krásný pátek!