KOPANICE

Kopanice jsou mým nejoblíbenějším místem. Po přečtení Žítkovských bohyní jsem neodolala a rozjela se tím směrem. Od té doby tam jezdíme v každém ročním období. Je to místo, kde úplně vypnu. Místo, kde se zastavil čas. Ta klidná a mírumilovná atmosféra Vás prostoupí celým tělem. Tohle místo je magické, poznamenané žítkovským čarováním. 

Výborná je i voda ze studánky, která skvěle osvěží.

Opravdu doporučit udělat si výlet na Kopanice. Ten úžasný výhled za to stojí!

Petra

VEDRO K PADNUTÍ...

Venkovní teploty gradují, pot teče se všech pórů. Umírám!!!
Vedro je k nesnesení. Celý den jsem ponořená v bazénu a trpím!
Manžel byl s dcerou na expedici Apalucha a já bláhová jsem si myslela, že volno využiju ke generálnímu úklidu. Pche! Sotva jsem vstala už ze me teklo a každý sebemenší pohyb byl utrpení. Víkend jsem strávila nahá vleže s obřím větrákem. Úúúúúúúúúúúúúúúúúžasné!!!!
Zítra přeji krásný první pracovní den! Hlavně jej přežijme ve zdraví :-)

Petra

Mezinárodní folklorní festival Strážnice

Na folklorní festival do Strážnice jezdíme s manželem od té doby, co jsme spolu. Je to počítám nějakých jedenáct. Vstupenku si kupujeme pouze do parku, kde vystupuje celá řada cimbálek rozmístěných po areálu. Nejsme velcí fanoušci folkloru, ale baví nás ta atmosféra. Je nepopsatelná. Po celém parku lidi zpívají nebo jen leží na dekách a poslouchají. Pro nás je ale velké lákadlo JÍDLO! Ochutnáváme a vychutnáváme. Letos jsme byli bohužel bez Aničky. Už týden totiž bojujeme se spálovou angínou :-( Mělo to i jednu výhodu – peněženka nekrvácí :-) Dnes jsme se procházeli, nasávali vůně bramboráků, patentů či grilované šunky. Nakonec jsme tak vybírali, až jsme přebrali. Dnes jsme odešli s kručícími žaludky s krajícem chleba se škvarkovou pomazánkou. No nic, dojedli jsme se opečených špekáčků u rodičů.

Jooooooooooooo, potkala jsem Večerníčka, heč!:-) Tatínek vystál Aničce alespoň frontu na čepici a odznáček.

Nuna...

Nuna, Anýzek, Aninka, Aňulka, Anička (a někdy Anča, pššššššt)

To vše a ještě mnohem, mnohem víc, je moje šestiletá dcera. Připravila jsme jí ne zrovna nejlepší start do života. Kvůli preeklampsii, kterou jsem dostala v šestém měsíci, musela chudinka ven už ve 29 týdnu. Když se narodila, vážila něco málo přes kilo, ale svou usilovností nás už tenkrát přesvědčila o tom, že bude osobnost. A to vskutku je!

Svéhlavá, trucovitá, neodbytná, ale hrozně, hrozně milá!
Miláčku můj, děkuji denně za to, že všechno do padlo výborně. Po všech probdělých nocích, potocích slz a beznaději jsi tím největším zázrakem v mém životě. Děkuji ti za to, že díky tobě jsou mé dny bohaté a krásné. Pusu!

 Anička druhý den po narození.

Anýzek skoro šestiletá.

Běh s radostí...:-)

Hubnutí…:-( Po narození své dcery pořád nějak bojuju s kily navíc. Hele, kdo vůbec řekl, že jsou to kila navíc? Kerej odborník rozhoduje o tom, kde je ona přípustná mez? Toho chytráka bych fakt chtěla vidět.

No nic, já to mez přeskočila hodně velkým obloukem. Nicméně, řekla jsem si - stop. Zašla do obchodu a koupila nové běžecké obutí. Nic drahýho, co kdybych náhodou v běhu nenašla zalíbení (což se mi většinou děje téměř při každé sportovní činnosti).

Tak jsem jednoho krásného dne nazula svoje zářivé kecky a vyběhla. První den, super...skvělé...euforie! Druhý den taky. Třetí, čtvrtý, pátý už jsem nevyběhla. Koleno bolelo jako čert. Vrátila jsem se domů pro hole, že to rozchodím. Šlo to. Další den už jsem ale nevstala s postele. PO celodenních útrapách v redakci jsem se přeci jen rozjela s manželem na pohotovost. Z ordinace jsem vyšla s ortézou a francouzskými holemi. Tak jsem dopadla. Definitivně jsem se rozloučila s myšlenkou, že budu o prázdninách šlank. Kromě slušivého doplňku v podobě černomodrého návleku na noze jsem vyfásla neschopenku.

Sbohem letní fesťáky, sbohem táboráky!!!! Opravdu sportem ku zdraví!!!

Milí čtenáři, je tady nový rok a já jsem dospěla k rozhodnutí, že půjdu s dobou a nějaký blog si založím. Zatím to bude takový pel mel, ale uvidíme, kam mě jeho psaní povede.

Můj věk se pohybuje nad třicítkou, což je už dost na to, začít se chovat zodpovědně, ale málo na to, abych zahodila svou dívčí tvář:-)

Žiju spolu s manželem a dcerkou na malé vesnici. Mezi mé záliby patří knihy, hudba a výlety s rodinou.
Do letošního roku jsme si dala několik předsevzetí:
1) budu výbornou matkou a manželkou,
2) nebudu se tolik věnovat práci,
3) zhubnu, (tohle se každoročně opakuje, ale v půlce ledna je odsunuto na vedlejší kolej s tím, že tento rok není ta správná konstalace),
4) budu daleko víc v pohodě.


Tak to jen tak v krátkovsti na úvod. Každý den budu dávat příspěvek, jak se mi to daří:-)

Hezký den!

Petra