To jsou knihy! Lásku ke čtení jsem v sobě objevila někdy ve třetí třídě.
Byla jsem dlouhodobě nemocná, a tak jsme z nudy jen četla a četla. Mám z
dětství a dospívání pár knih, které jsou moje srdcovky. Jsou to děti z
Bulerbynu (ty jsem četla ještě v osmnácti - no jo, byla jsem trošku zabrzděná)
a všechny díly Gabry a Málinky (tohle je láska a nostalgie). V dospívání jsem
se pak začetla do Anny ze Zeleného domu a Malých žen (toužila jsem být
spisovatelkou jako Jo a v koutku duše jsem si hrozně přála, aby se vrátila móda
vysokých drdolů, korzetů a dlouhých sukní).
Samozřejmě jsem neunikla knížkám od
Lenky Lanczové. Klasika v devadesátých letech pro dospívající slečny. Od té
doby se můj knižní vkus trošku vytříbil. Je tedy pravda, že jsem musela za svůj
život přečíst hodně špatných knih.
Mám úchylku. Vždycky, když přijdu do knihkupectví, nasávám vůni knih. Je to
pro mě opium. Vychutnávám si každou novou knihu. Osahávám rohy, zkoumám obal,
hladím papír. Knížky ráda dostávám a ještě radši dávám. Tady je můj kopeček s
vánoční nadílkou :-) Jaké máte rádi knihy?
Petra
Koukám že se jihočech Láďa Zibura zabydlel ve více domácnostech. :-D Jinak Coelho je skvělýýý.krásný zbytek roku a vlídný příští rok. :-D
OdpovědětVymazatTo je legrace, z hromádky jsem četla čtyři a knížky mládí mám téměř stejné ;-)
OdpovědětVymazat