Tento blog píšu pro radost a odreagování. Nemá žádný koncept. Je trochu chaotický, ale píšu jej z lásky. Pro Andulku.
neděle 5. března 2017
Vzpomínám
Poslední dobou mám nějakou nostalgickou náladu. Není to samo sebou, může za
to premiéra druhého dílu Trainspottingu, na který jsme se hrozně moc těšila.
Kdo prožil pubertu v devadesátkách mi dá jistě za pravdu, že kdo neviděl
Trainspotting a neskákal na Born Slippy jako by nebyl. A co pak teprve Šeptej.
Honzu Muchowa jsem platonicky milovala několik let :-) Znám každou pasáž z toho
filmu a album Colorfactory mám stažené v mobilu.
Jsem ráda, že jsem dospívala v době bez internetu a mobilů. Bylo to takové
přirozené. I ti kluci byli takoví nějací lepší. Místo kabelky přes rameno,
nosili v podpaží skejt, vlasy měli minimálně pod uši a kalhoty jim parádně
plandaly.
A abych se vrátila k T2 Trainspottingu bylo to důstojné zakončení jedné éry.
Z kina jsem odcházela s příjemným pocitem, že jsem přesně tam, kde mám být :-)
Peťuli... jako bys psala o mé pubertě... :D Také jsem z těch devadesátek a bylo to super... Colorfactory ráda poslouchám ještě dnes... i když už jsem taky jinde... recenze na T2 byly dost chladné, tak jsem moc ráda, že se Ti to líbilo... :)
Peťuli... jako bys psala o mé pubertě... :D Také jsem z těch devadesátek a bylo to super... Colorfactory ráda poslouchám ještě dnes... i když už jsem taky jinde... recenze na T2 byly dost chladné, tak jsem moc ráda, že se Ti to líbilo... :)
OdpovědětVymazatColorfactory, to je láska! :-)
VymazatNa ten film jsme se taky chystali, ale zatím to nevyšlo... Děkuji za připomenutí :-)
OdpovědětVymazat