Statistika - pět táborových dní, dva telefonáty, jeden dopis, potoky slz, proseb a domlouvání. Nedává to. Chce domů. Už v úterý žadonila, ať si pro ni ještě večer přijedu. Nepolevila jsem. Obávám se ale, že si ji při nedělní návštěvě odvezeme domů. Možná je to tím, že jsme byli před táborem týden spolu, balení bylo narychlo a ona celá zmatená jela vstříc neznámému dobrodružství. Možná je taky trochu po mně. Já probrečela každý tábor.
No, nebudeme to lámat přes koleno a uvidíme. Každopádně kvůli ní bych si přála, aby to těch čtrnáct dnů dala. Ještě mi zbývají umýt okna, vyklidit skříně, přečíst knížku, zaběhat si, spát se Z. pod širákem. No, mám ještě spoustu úkolů :-) Dneska koncert Kieslowski ve Veselí. Těším se! Krásný víkend!
Petra
Srdíčko malééé, upřímně jsem svůj první tábor taky probrečela a psala jsem domů podobné dopisy, nepřijeli si pro mě a na jednu stranu to bylo dobře, na druhou stranu jsem to cítila jako zklamání, měla jsem pocit, že mě nemají rádi. Nechápala jsem, proč mě tam ty tři týdny nechali... Další roky už jsem neplakala a užívala si to (i když se mi občas zastesklo), asi jsem k tomu osamostatnění prostě nějak dospěla... :) Na svůj první tábor jsem jela mezi druhou a třetí třídou... :) Dneska na tábory a čundry vzpomínám s láskou a každé léto bych nejradši na pár týdnů vrátila čas... :)
OdpovědětVymazatDržím pěsti, ať to dobře vymyslíte! :)
Peťka :)
Do dnes si živě vybavuji, slzičky dětí, když jely poprvé na tábor. Jely spolu (5 a 7 let) na deset dní. Koukaly na mě za sklem vagónu a pohledem prosily, ať vlak zastavím a vrátíme se domů.
OdpovědětVymazatPřijely nadšené, ale stýskalo se jim. Naštěstí dopis přišel pouze stýskací, ne prosící. A návštěvy se nekonaly.
Dnes už si tábory samy důkladně vybírají a jezdí jen tam, kde mají volnost si hrát nebo tvořit s kamarády.
Vše chce čas.
Zuzka
NU NU... Rozumím.
OdpovědětVymazatPetro, toto je těžké rozhodování, zda odolat, nebo odvézt. Jsem zvědavá, jak to nakonec dopadne.
OdpovědětVymazatPřeji krásnou neděli a ať toho hodně stihnete.
Peti, ten dopis by mě asi dostal. já jsem na tábory jezdila od 1.do 9.třídy, vždy na 3 týdny a moc ráda, jenže já jsem taková byla už odmalička. kdo k nám o prázdninách přijel na návštěvu, věděl už dopředu, že si mě poveze aspoň na pár dní domů. přeji Vám správné rozhodnutí. Majka
OdpovědětVymazat