pondělí 12. listopadu 2018

Kopanice

Jestli se někam ráda vracím, pak jsou to právě Kopanice. Je jedno, jestli je to Vyškovec či Žítková. Obojí má své kouzlo. Je tam krásně v kterékoliv roční období. Naprosto jiný svět, který Vás buď pohltí, nebo nezanechá jedinou stopu.


Tentokrát jsem dostala nabídku od kamarádky strávit na Kopanicích celý víkend. Hodně jsme si povídali, jedli, děti si vyhrály. Dala jsem Aničce naprostou volnost. Lezla po stromech, válela sudy, vařila z bláta. Ráj pro dětskou duši.

Návštěva ale měla svůj účel: navštívit Kopaničáře a sepsat jejich příběhy. Dlouho jsem o tom přemýšlela. Já a knížka? Já, která neposkládám kloudně jedinou větu? Já, bez špetky fantazie? Ale nakonec do toho jdu. Možná příběhy jen zaznamenám a sepíšu pro ně, ale udělám to. Držte mi palce!










Krásné dny!
Petra

5 komentářů:

  1. Jsem z těch, co Kopanice zasáhly hluboko, navždy...
    Moc držím palce, ať sen se stane skutečností...

    OdpovědětVymazat
  2. Byla jsem.tu nedâvno,ale určo ne naposled!

    OdpovědětVymazat
  3. Petí, držím pěsti. Určitě to zvládneš!
    Kraj osobně neznám, ale svým způsobem mě velmi zaujal díky knize Katky Tučkové. Určitě se tam jednou podívám...
    K.

    OdpovědětVymazat
  4. Knihu o bohyních jsem četl jedním dechem, navštívit ta místa mě hodně láká. Pěkný víkend, Pavel

    OdpovědětVymazat

Děkuji za milé komentáře!