Jestli se někam ráda vracím, pak jsou to právě Kopanice. Je jedno, jestli
je to Vyškovec či Žítková. Obojí má své kouzlo. Je tam krásně v kterékoliv
roční období. Naprosto jiný svět, který Vás buď pohltí, nebo nezanechá
jedinou stopu.
Tentokrát jsem dostala nabídku od kamarádky strávit na Kopanicích celý víkend. Hodně jsme si povídali, jedli, děti si vyhrály. Dala jsem Aničce naprostou volnost. Lezla po stromech, válela sudy, vařila z bláta. Ráj pro dětskou duši.
Návštěva ale měla svůj účel: navštívit Kopaničáře a sepsat jejich příběhy.
Dlouho jsem o tom přemýšlela. Já a knížka? Já, která neposkládám kloudně
jedinou větu? Já, bez špetky fantazie? Ale nakonec do toho jdu. Možná příběhy
jen zaznamenám a sepíšu pro ně, ale udělám to. Držte mi palce!
Krásné dny!
Petra
Jsem z těch, co Kopanice zasáhly hluboko, navždy...
OdpovědětVymazatMoc držím palce, ať sen se stane skutečností...
Hani, děkuji! ♥
OdpovědětVymazatByla jsem.tu nedâvno,ale určo ne naposled!
OdpovědětVymazatPetí, držím pěsti. Určitě to zvládneš!
OdpovědětVymazatKraj osobně neznám, ale svým způsobem mě velmi zaujal díky knize Katky Tučkové. Určitě se tam jednou podívám...
K.
Knihu o bohyních jsem četl jedním dechem, navštívit ta místa mě hodně láká. Pěkný víkend, Pavel
OdpovědětVymazat