středa 4. května 2016

Nesnáším


Jsou věci, které bytostně nesnáším, a vytáčí mě doběla:
Když se jí v obýváku na mém úžasném bílém dřevěném stolíku (tady furt bojujeme). Ten stůl prostě miluju a také ho příkladně opečovávám. Prostě mi vadí, když na něj někomu ukápne kečup nebo nedej bože něco mastného. 

Když můj drahý manžel nechává neustále špinavé nádobí na lince, místo aby ho šoupl do myčky. Za deset let ještě nepochopil, že to nádobí tam někdo dát prostě musí (tady už sem rezignovala). Důkladným průzkumem jsem zjistila, že tenhle prohřešek dělá většina mužské populace. Jsem tedy ochotná přivřít oči.

Když uklidím a on se začne holit. Že na tom nic není? Ale je! Postříkané zrcadlo, vousy po celém umyvadle a kaluže vody na zemi.

Když neustále dává na hromadu všechny polštářky, které mám pečlivě naskládané na sedačce, a pak si na ně lehne. To by mi až tak nevadilo. Ale to, že už je nikdy nedá na své místo, to prostě nepochopím.

Když nechává oblečení rozvěšené v pracovně na kancelářské židli (tady chytám pokaždé hysterák).

Když má rýmečku. On sice tvrdí, že má zápal plic, ale doktor jej nikdy nediagnostikoval. To prosím vzdychá, kašle a frká, kudy chodí. Celý týden se potí v posteli, aby na konci toho týdne vylezl odpočatý a dobře naladěný. Kdybych si aspoň jednou mohla dovolit takový komfort. 

Jsou věci, které asi nezměním. Nenakrmím hladové, nezajistím celosvětový mír ani nic podobného. Ale těchto pár věcí bych ho snad naučit mohla, Anebo jinak. Nebudu to řešit, uvařím si kafe, hodím nohy na stůl, vezmu knížku a dělejte si, miláčkové, co chcete.


Krásnou středu!
Petra

úterý 3. května 2016

Super zdravý řepný dort s čokoládou podle Kuchařky ze Svatojánu

Pokud máte doma rejpaly, tak ani za nic na světě neprozrazujte základní ingredienci tohoto úžasného dortu. Doma se snědl do posledního drobečku, ale jakmile jsem oznámila, že základním kamenem je červená řepa, najednou klesl v ceně :-) 

Co potřebujeme:
Jednu větší červenou řepu 
3 vejce
70 ml slunečnicového oleje
100 g třtinového cukru
100 g hladké mouky
70 g celozrnné mouky
2 lžičky kypřicího prášku
1 lžičku jedlé sody 
50 g karobu (já dala kakao)
100 g sušených brusinek
50 g sekané čokolády 
4 lžíce rozpuštěného kokosového oleje
2 lžíce javorového sirupu (já jsem dala rýžový)

Nejdřív červenou řepu zabalíme do alobalu a v troubě vyhřáté na 200 stupňů pečeme asi hodinu a půl do změknutí. Necháme vychladit, poté rozmixujeme dohladka na pyré. Následně vyšleháme vejce s olejem a cukrem. Poté přidáme mouku, prášek do pečiva, jedlou sodu, kakao, brusinky a nasekanou čokoládu. Výslednou směs vylijeme do vymazané a kokosem vysypané dortové formy. Pečeme v troubě na 180 stupňů cca 45 minut. Hotový dort ozdobíme karobovou nebo kakaovou polevou a strouhaným kokosem nebo oříšky. Na polevu rozpustíme kokosový olej, do kterého přidáme javorový sirup a karob nebo kakao. 
Dobrý šmak! .-)


 Krásný den!
Petra

pondělí 2. května 2016

Odpoledne na Růdníku

Neznám lepší oslavu prvního máje než pěknou procházkou. Jelikož hlava rodiny už od pátku chodí po bytě s hekáním a vytrvalým vzdycháním, doprovod nám dělala babi s dědou a kamarádka s dětmi. Bylo to fajn. Šli jsme na Růdník, kde měl folklorní soubor Omladina připravený pro děti program v podobě soutěží. Nechyběl ani táborák a špekáčky. Prostě bylo to fajné. Pusu pod rozkvetlou třešní jsem taky dostala! Byla z největší lásky - od Aničky:-)
Jinak u nás vytrvale bojujeme se zánětem spojivek. Nejdřív jej přitáhla Aňul, pak se přesunul do mého očka a nakonec do Zdeňkova. A to je, prosím pěkně, peklo. Do očí máme kapat pětkrát denně. Pokaždé je u toho takového řevu, že si sousedi myslí že ho snad mlátím :-) No, děs! Krásný májový týden!















Krásný den!
Petra

pondělí 25. dubna 2016

Na koníky

Aňula už měla delší dobu jedno velké přání. Chtěl jezdit na koních. Hledala jsem v okolí jízdárnu, která by nabízela jízdy pod vedením jezdce s licencí. Nakonec jsem našla jednu větší v nedalekém Bzenci. Byli jsme unešení. Všichni. Andulka poprvé vyjela na velkém koni do lesa. Clair, jak se její kobylka jmenuje, je tak hodná, že snese na svém hřbetu i bouřlivější dítko. Teď už do Bzence jezdíme každý týden a Anička cválá tak, že nestačím zírat. Já mám ke koním velký respekt. Bojím se jim dávat i jídlo. Jsem prostě poseroutka.









Krásný den!

Petra

neděle 24. dubna 2016

Jak jsem zanedbávala blog



Nejspíš jste zaznamenali můj občasný výpadek v blogování. Psaní mě nepřestalo bavit. Je v tom cosi naprosto neuvěřitelného a pro mě atypického. O tom, že jsem zhubla, jsem se již zmínila. Fakt je, že ač váha byla nižší, tělo je pořád takové rosolovité. Na nátlak mého muže jsem se rozhodla vyrazit do fitka. S volnočasovou aktivitou tohoto druhu jsem se v minulosti seznámila, ale spíš to bylo fitko vesnického typu, kde jsem si vystačila s legínami od Vietnamců a trikem, které už něco pamatovalo. Teď jsem poznala fitness centrum nové kategorie. Naprosto jiný level co do vybavení i návštěvníků. Já blbec jsem si vyšla ve svém vyšoupaném cvičebním úboru s úmyslem hlavně na sebe neupozornit. To, že opak bude pravdou, jsem zjistila hned při vstupu. Pánové s nagelovanými vlasy, barevnými converskami a ještě barevnějšími sluchátky, mně přišli jako z jiného světa. Ty „vystajlované“ krásky s ještě krásnějším oblečením mi vyrazily dech. V tom svém pseudo trikotu jsem si připadala jako z jiného světa. Nicméně jsem si odcvičila svoji hoďku a půl, zakoupila permici  a těšila se na příště. Já, která jsem bývala absolutní sportovní nicka, mám nyní doma několikero barevných značkových legín, savých triček a ultra lehkých bot. Před tréninkem vypiju spalovač, BCAA a po cvičení proteinový nápoj. No, chápete to??? Propadla jsem fitku!!! Padám:-D


Tohle dám s přehledem....jednou:-)
Krásnou neděli!

Petra

úterý 19. dubna 2016

Když je u nás Jaro...

... tak se pravidelně vydáváme na piknik do nedalekých Milotic. Tam za malým políčkem leží chráněná oblast Horky. U nás se jí neřekne jinak než Vinohrádky. Na kopečcích jsou v jarním období rozkvetlé nádherně žluté Hlaváčky jarní, Petrklíče a Narcisky. Je to tu pohádkové.











Krásný den!

Petra

pondělí 18. dubna 2016

35

Zdá se mi to až k neuvěření, ale čas je bohužel neúprosný. O víkendu jsem oslavila a řádně zapila svoji pětatřicítku. Bylo to fajn. Téměř celá rodina pohromadě. Prej je věk jen číslo, tak já se stále budu tvářit, že ho nevidím a dál budu žít v sladké nevědomosti pětadvacítky. Hezký den!












Krásný den!
Petra