neděle 20. listopadu 2016

Ztracená manželka

Silný příběh s tématem holocaustu. Nejdřív jsem byla trošku skeptická, protože nejsem zrovna milovník červené knihovny, ale tahle kniha mě chytla za srdce. Alyson Richmanová líčí prostředí Terezína s takovou věrohodností, že se člověku až tají dech. Láska Josefa a Lenky, kteří jsou odloučeni vlivem války, dojde naplnění až za několik desítek let. Kniha je psána z pohledu Josefa i Lenky. Ta popisuje své dny v Terezíně a Osvětimi, zatímco Josef neustále sní o své velké lásce.

Co Vám budu. Bulela jsem jako želva. Kniha ve mně rezonovala hodně dlouho. Opravdu stojí za to si ji přečíst. 


Petra

sobota 19. listopadu 2016

Na čem ujíždím

Mám tři věci, na kterých si v poslední době opravdu ujíždím.

1) Seriál Pustina, který nově vysílá HBO. Jedná se o českou dramatickou televizní minisérii režisérů Ivana Zachariáše a Alice Nelis z roku 2016. Za mě velká jednička. Konečně fakt dobrý seriál z české produkce. Zuzana Stivínová a Jaroslav Dušek předvádí nadpozemské herecké výkony.

2) Skupina Zrní. Díky Janě Grešákové za pravidelné hudební tipy. Díky ní jsem totálně podlehla Oh Wonder, Moddimu a Zrní. A co víc, zamiloval se do nich i můj muž.  A to už je co říct! Když jsme byli na Listování Stop Tomáše Poláčka, které doprovázela hudba Zrní, tak byl lapen :-) Odcházeli jsme s cd v kapse. V prosinci nás čeká jejich koncert.



3) Jóga - pro mě věčná láska, ke které se pravidelně vracím. Mám vždycky takové období, kdy střídám posilovnu s jógou. Teď jsem ve fázi zenové a zatím to vypadá, že v ní zůstanu :-) Podle tohoto videa se snažím cvičit alespoň obden. Vyzkoušejte to!




Krásnou sobotu!!!!

Petra

pátek 11. listopadu 2016

Listování



O projektu Listování Lukáše Hejlíka jsem toho slyšela už hodně. Teprve včera se naskytla možnost účastnit se osobně. Ve veselském Kafé v kině vystupoval spolu s redaktorem magazínu Reportér Tomášem Poláčkem. O jeho putování, ze kterého vyšla kniha STOP, jsme psala už dříve, ale slyšet vyprávění z jeho úst bylo úžasné. Lukáš Hejlík je neskutečný sympaťák, který je na rozdíl od Tomáše zvyklý na hojnou pozornost. Celé scénické čtení provázela hudba kapely Zrní. Tak to byla pro mě pecka! Zrní miluju! Krom podepsané knížky jsem si tak odnášela i cédéčko Zrní. Tomu se říká zabít dvě mouchy jednou ranou :-) Krásný pátek!!!






Petra





středa 9. listopadu 2016

Kostel


Konec minulého týdne jsem strávila s kolegy na výjezdní poradě. Nebyla to jen porada, ale zároveň účelné získávání zkušeností. V Neratově, kam jsme ve čtvrtek odjeli, mají totiž chráněné bydlení a dílny. Zaměstnání tady najdou lidé s mentálním a tělesným postižením. Mimo jiné tady mají překrásný kostel. Sama nejsem praktikující věřící, ale mše při svíčkách s výhledem na nebe mě dostala. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově byl postavený mezi lety 1723 a 1733 a má prosklenou střechu. V roce 1992 vzniklo Sdružení Neratov, které se mimo jiné stará o obnovu kostela. Ve stejném roce byl kostel vyhlášený kulturní památkou. Takže pokud máte cestu kolem, určitě Vám doporučuji zastávku v neratovickém kostele. To se musí vidět!





Krásný den!!

Petra



úterý 8. listopadu 2016

Žampiony nadívané



Za velký objev letošního podzimu považuju žampiony. Ne klasické, ale ty velké steakové. Portobello žampion má velký masitý klobouk, který když správně zpracujete, je dokonale šťavnatý. Nejraději jej dávám do trouby pod gril natřený marinádou z oleje, česneku a koření. Výsledná chuť se nedá popsat slovy je to božská mana. Dávám si jej jako steak ke šťouchaným bramborám nebo do burgru. Ten nedoporučuji připravovat na prvním rande, protože se opravdu nedá jíst sofistikovaně. Po prstech Vám poteče kečup, majonéza a šťáva ze žampionu. A ty zvuky, které budete vydávat, nejde nazvat jinak než labužnické chrochtání. Takže zapomeňte být za dámičku, utíkejte pro žampion a vychutnejte si toto naprosto úžasné jídlo!!!!


(Omlouvám se, ale to focení jídla mi fakt nejde :-) )

Mějte se krásně!

Petra