Mám ráda snídaně. Takové ty dlouhé, víkendové. Snídávám opečený toust s
avokádem a černou solí, černý čaj s mlékem a ovoce. Vychutnávám si to.
Ve všední dny je to ovšem rychlovka. Kaše. Nejčastěji pohanková jen s vodou
nebo rostlinným mlékem, slazená datlovým sirupem a rozmačkaným banánem. Sypu si
na ni chia a lněná semínka.
Tento blog píšu pro radost a odreagování. Nemá žádný koncept. Je trochu chaotický, ale píšu jej z lásky. Pro Andulku.
pátek 19. května 2017
čtvrtek 18. května 2017
Toužení
Znáte takový ten pocit, když po něčem hrozně moc toužíte??? Je to takové to
těšení se, které si pamatuju z dětství. Jelikož jsem ještě vyrůstala za
minulého režimu, tak to toužení bylo daleko intenzivnější. Dodnes si pamatuju
na svého prvního mončičáka. Nedostatkové zboží, které šlo sehnat jen v tom
případě, že dělal někdo ze známých v hračkářství. Dodnes nevím, jak ho mamka
získala, ale tu obrovskou radost si pamatuju pořád.
úterý 16. května 2017
Plány na léto
Je polovina května a já už začínám pomalu spřádat plány na léto. Letos to bude změna. Velké dobrodrůžo. Stan, spacáky, krosny a ešusy. Hned na začátku července vyrážíme do rakouských Alp. Poprvé jsme tam byli před dvěma lety a já byla nadšená. Hory, hory, hory! Láska na první pohled.
pondělí 15. května 2017
Pondělí
Víkend byl hektický. V sobotu oslava, v neděli afterparty. Tak to u nás v rodině chodí. Bohužel na odpočinek nebyl čas a je to na mně znát. Nějak potřebuju víc odpočívat. Vzhledem ke svému chatrnému zdraví musím zvolnit. Tělo si o to říká.
pátek 12. května 2017
Díky!
Moc Vám všem děkuji za obrovskou podporu!
Sestra je na tom mnohem lépe. Je až k nevíře, jak rychle se z toho dostává. Včera ji dokonce převezli na normální pokoj. Takže všechno bude dobré!
Sestra je na tom mnohem lépe. Je až k nevíře, jak rychle se z toho dostává. Včera ji dokonce převezli na normální pokoj. Takže všechno bude dobré!
úterý 9. května 2017
Na posraného i píp spadne...
se říká. A bohužel je to tak. Když si někdy myslíte, že toho máte fakt plný
brýle, tak se stane něco, co Vás položí. Já jsem zažila takový moment v pátek.
Páteční noc a večer považuju za jeden z mých nejhorších dnů v životě. Je
hrozné, že se Vám v jednom okamžiku může zhroutit celý svět.
pátek 5. května 2017
Věc se má tak
blog už mi
neskutečně chyběl. Bohužel jsem nějak neměla poslední dobou o čem psát. A psát
bezbřehé bláboly se mi prostě nechtělo.
Aňul byla od
ledna neustále nemocná. Opakující se záněty nás dohnaly k razantnějšímu
opatření. V úterý byla na zákroku, tak snad už bude vše jen dobré. Doufáme v to
obě.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)