Pelešení

Týden bez jediného příspěvku. To je asi nejdelší proluka za dobu mého blogování. Ne že bych neměla světu co sdělit, ale jednoduše to nešlo. Víkend byl perný. Dvakrát jsem neplánovaně zamířila do jihomoravské metropole. Ne že bych jela na nákupy nebo nedej bože na kávičku a za kulturou. Já jsem v pátek večer vyrazila s pusou o velikosti melounu na zubní pohotovost do brněnské nemocnice. Bolestí jsem sotva mluvila. No, hrůza děs. Za mě jsou bolesti zubů největší peklo. Tam mi trošku ulevili, dali antibiotika (už druhé během měsíce) a poslali domů. Včera mi zubař oznámil, že se nedá nic dělat, ale že zub musí ven. Tak to mám opravdu radost.

Mám období útlumu. Na šicí stroj sedá prach, nic netvořím, nic nedělám. Nevím, jestli za to může počasí, lenost nebo pochroumané zdraví.

Aňul dostala za vysvědčení cd Kašpárka v rohlíku. Je tam mimo jiné i písnička, ve které se zpívá o tom jak se někdo s holkou peleší. A co to prej znamená. Hlavou mi proběhlo -To je to, co by nikdy nemela žádná hodná holčička dělat. Nakonec jsem řekla, že to je jako pusinkovani. Netvářila se, že by mi to nějak věřila, ale dál se neptala. Uff. Příště mi to už tak jednoduše neprojde:-) 

Petra