středa 25. května 2016

Banánová rychlovka

Dneska jsem tady se super rychlým a naprosto úžasným tipem na krémovou zmrzlinu. Potřebujete jen jeden zralý banán. Toť vše. Ten si nakrájíte a šoupnete do mrazáku. Po dokonalém ztuhnutí jej pokladete do mixéru nebo sekáčku a sekáme dokud nám nevznikne krémová konzistence. Šup do mrazáku. Poté už jen vychutnáváme!



Krásný večer!

Petra

úterý 24. května 2016

Čerťák

Po hrozně dlouhé době jsem se nechala zlákat na projížďku na kole.Směr trasy - Čerťák, což je slepé rameno Moravy.Nejdřív jsem trochu protestovala, protože po posledním zážitku, kdy jsem se s Aňulou na sedačce a upadlým šlapátkem brodila mezi vátým pískem, jsem podobné akce nevyhledávala.Čerťák je totiž součástí moravské Sahary. Ale dala jsem to! Brodila jsem se sice stejně, nadávala zrovna tak, jen to šlapátko vydrželo. Zadnice bolí pekelně,ale ten pohled. Paráda!





Mějte se prima!
Petra


pondělí 23. května 2016

Primitivní legíny

Poprvé jsem je viděla u Jany Grešákové a okamžitě jsem se do nich zamilovala. Zkrátka láska na první pohled. Zajímavé je, že u chlapů se mi tohle neděje, ale pokud jde o hadry a věci pro běžnou spotřebu, funguje tato magie spolehlivě. Ale zpět k legínám. Nejsou to totiž ledajaké legíny, jsou to legíny Young primitive. Vzory jsou různé, vhodné pro rebelky i romantické duše. Bála jsem se, že budu na místní poměry příliš vidět, proto jsem si v nich vyrazila na poštu, a bylo to úplně v pohodě. Mnohem víc budil pozornost pán v roztrhaných montérkách, takže se nemusíte bát, že by to bylo moc vzorované:-) Takže tak.Je potřeba si dělat malé velké radosti. 


Jo a k těmhle suprovým legínám skvěle pasuje mikina od Lucky z Lucky Limit.Je měkoučká, neuvěřitelně pohodlná a hodí se kamkoliv.Je prostě bohovská:-)

Krasný pondělní večer!!!

Petra

úterý 17. května 2016

Takový ten den...

...kdy se Vám nic, ale vůbec nic nedaří.
Začalo to ráno, těším se na snídani, chci si uvařit svou oblíbenou rýžovou kaši a zjistím, že kaše došla. Bohužel mléko, které se chystalo na dávku sypké potravy, mezitím vzalo roha z rendlíku. Takže o zábavu postaráno.
Jedu do nemocnice, parkuju za ostatními auty a jdu si po svých. Za dvě hodiny se vracím a vidím, že na skle mám přilepený "líbesbríf" od policie.Stála jsem na zákazu stání přímo pod cedulí. Beru to jako spiknutí. Přísahala bych, že při odchodu tam nestála.
Jdu cvičit a pod přívalem endorfinů dočista zapomenu, že mám utržený meniskus, nekouknu na závaží, podřepnu, slyším křupnutí a ven se za pomoci doslova vypotácím.
Podtrženo, sečteno - den blblec jak cyp. To nevymyslíš, to musíš zažít!


Dneska bez fotky. Aby toho nebylo málo, počítač se odporoučel na věčnost.

Krásný týden bez zbytečných kolabsů.

Petra

pondělí 16. května 2016

Žítková



Jak já to tady miluju. Jezdím sem v každém ročním období, procházíme známá místa  a objevujeme nové stezky. Jako by se tady zastavil čas. Klid a pohoda. Všude jsou louky, na kterých roste nespočet bylin a kvítí. A vy máte tak silnou chuť lehnoutce si do té krásy nebo jen se tak procházet a nechat si nohy lehce šlehat vlhkou trávou. Toto místo mám silně spjaté s dětstvím. Pamatuju si, že jsem na podobných lukách válela sudy a trhla kopretiny, chrpu a řebříček. Ta nostalgie a vůně starých časů je na Žítkové všude. A do toho ty Bohyně. To se musí zažít!

















Krásné pondělí!
Petra

středa 11. května 2016

Opožděná



Jsem opožděná. Od malička.


V sedmé třídě jsem si ještě jako jediná hrála s Barbínama. Zatímco ostatní spolužačky potají zkoušely máminy líčidla, já jsem oblíkala Barbie na večerní randíčko s Kenem. Nestydím se přiznat, že po milované plastové panence jsem pokukovala i na střední. 
Až do osmnácti let jsem zásadně neprojevovala vlastní názor, protože jsem se bála, že moje dětinskost se ihned pozná.
Vdávala jsem se v pětadvaceti, což dle mého názoru bylo brzy. V tomto jediném případě, jsem svou brzdy  vytáhla. Svůj první piercing jsem si dala v třiadvaceti. To bylo do pupíku. Svůj druhý, tentokrát do nosní dírky, mám o třiceti let. První tetování bylo po narození Aničky. Tenkrát mi tatérka říkala, že tohle určitě není poslední. Klepala jsem si na čelo se slovy, že tak blbá snad  nikdy nebudu. No, uběhlo pět let a já mám další písání na těle. Má pro mě osobní význam. Není to žádná póza. Já taková prostě jsem. Kraťoučký sestřih budu nosit do té doby, než moje čelo velikosti přistávací plochy nebude plné vrásek. Trička s obrázkem myšky Minie se nehodlám vzdát ani po čtyřicítce. Jednoduše mě to baví. 

Krásnou středu!

Petra

pondělí 9. května 2016

Otvírání pramenů Luhačovice



Davy lidí, takže po kolonádě jsme korzovali opravdu hooooooodně dlouho. Na Vincentku fronta několikrát esovitě prohnutá, vzdali jsme to. Počasí ukázkové, kafe v kavárně výborné. To mi ke štěstí stačí. Přiznávám se bez mučení - jsem kavárenský povaleč. Někdy opravdu nezaškodí opustit hranice rodné vísky a zajet do většího města.














 Krásné pondělí!

Petra