pondělí 10. července 2017

Junačka


Všechno je jednou poprvé. Zamačkávám slzu a stříhám pupeční šňůru. Moje miminko mi odjelo na junácký tábor. Na dva týdny! Poprvé sama a na tak dlouhou dobu.



Přípravy nebyly velké, o to větší je očekávání, jak to všechno zvládne. Sama si prát, být odkázána jen sama na sebe bez mámy za zadkem. Seděla u těch velkých kufrů plných tábornického náčiní a plakala. Možná to bylo i tím hektickým balením. Večer jsme se vrátili z Rakouska a v neděli ráno odjížděla. Já nervy na pochodu, malá ve stresu. V neděli ráno jsme sbalili řízky, batožinu a vyrazili ke klubovně. Tam už si na nějaké obavy ani nevzpomněla. Mám takový pocit, že mi odjelo děťátko a vrátí se mi slečna. Jo, jo, čas nezastavíme.






Petra

2 komentáře:

Děkuji za milé komentáře!