První hrozny. Milérka a Veltlín. První sběr je takový trošku o ničem. Ještě
není burčák. Můj manžel si dlouho nemohl zvyknout, že u nás vinobraní probíhá v
pohodovém tempu. Žádné hrrrr, otrhat hrozny a jít domů. My si tu atmosféru
vychutnáváme. Sbíráme, popíjíme vínko a jíme. Besedování je na tom všem to
nejlepší :-) Náš vinohrad vysadil můj dědeček, po kterém přebral starost můj
taťka. Bohužel on už takové štěstí neměl. Zplodil dvě dcery, takže předávat umění
pěstování révy vinné nebylo komu. Naštěstí se tohoto úkolu zhostil k mé nelibosti
můj manžel. Člověk by neřekl, že předtím k vínu ani nečuchl:-)
Já jsem si natrhala i řebříček. Kytice mi už visí na lustru :-)
Petra
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za milé komentáře!