Úplně ze všeho nejvíc na světě chodím nerada k zubaři. Ale
co se dá dělat, když mám zuby na houby a jsem nucena chodit častěji než bych chtěla.
Už mám v čekárně dokonce vyseděný svůj důlek. Naštěstí mám skvělého zubaře. Ale
dneska jsem si to opravdu vychutnala. Tahání nervů je opravdu hnus. Pořád jsem
opakovala, že normálně taková hysterka nebývám. Myslím, že jsem vykřikovala už
preventivně. Bohužel mi několik injekcí zabralo později, než ve skutečnosti
mělo, tak jsem si tento zákrok opravdu vychutnala. Zato teď necítím půl huby,
při pití jedním koutkem piju a druhým mi teče nápoj ven. Kdybych dostala
dělovou ránu ani bych nemrkla. Směju se jako po mrtvici a protivná jsem až
běda. A příští týden znova. Bože, jak já to nenávidím.
Zdroj Pinterest
Petra
Tiež mám obdobie, kedy u zubárky ohrievam kreslo každý týždeň ... Tak si Petra držme palce ... to dáme, vydržíme ... :))) pa L.
OdpovědětVymazatLauri, musíme!!!
VymazatNa téma zuby bych mohla napsat knihu!!!Ale po dlouhém hledání p.zubařky musím říct, že se už trochu přestávám bát!Tahání nervů zaživa jsem si taky užila.Držím palečky..A pevné nervy...Ilča
OdpovědětVymazatPeti, doufám, že už nic nebolí!
OdpovědětVymazatTleská tvému polštáři a moc ti přeji ten obdiv a tu vážnost...
Pa, Helena