Už druhým rokem pečeme vánoční cukroví u mojí mamky. Je to
velmi praktické. Já ze strachu, aby náhodou něco nechybělo, mám tendenci péct
obrovské množství. Většinou vše končilo po svátcích v popelnici. Proto pečeme
hromadně a domů se odnášíme pouze takové množství, které zvládneme sníst.
Posloucháme koledy, povídáme si a celým domem se nese vůně
badyánu a skořice. Aňul plní hlavní úlohu zdobiče perníků velmi zodpovědně. Snaží
se vymýšlet rozličné tvary. Já jsem ve zdobení naprosto marná. Cukrová hmota se
mi roztéká po rukou, ale na perníčku není nic jiného než jedna velká bílá
skvrna. Nejde mi to! Naprosto obdivuji každého, kdo vytváří na svém upečeném
perníku hotové umělecké dílo. Já se snažím, aby vypadaly ty mé alespoň trochu schopně.
Pečení zdar!
Petra
Tak pečení zahájeno, co??Já začínám zítra...Ila
OdpovědětVymazat