Všude voní voda, sluníčko pálí a i v ulicích je více rušno. Předzvěst léta
je patrná všude. I u nás už morálka nějak pokulhává. Učení nevěnujeme tolik
času jako ze začátku a mnohem raději lítáme po venku. Zítra vysvědčení. Pro nás
první. Přiznám se, jsem naměkko. To malé copaté nedochůdče se mi za ten rok
doslova proměnilo před očima. Je z ní slečna. Má svou hlavu, své názory a až mě
překvapuje, jak stojí nohama pevně na zemi. Oproti mně, které má věčně hlavu v
oblacích, se mi zdá být na svůj věk až příliš rozumná. V tomhle se potatila. A
jak se říká, že děti k nám přišly právě z toho důvodu, abychom se od nich něco
naučili, tak se učím. Denně. Být lepší, silnější, ucelenější v názorech a stát
si pevně za svým. Občas s tím bojuju, ale ona mě pevně drží za ruku a vede mě.
Dává mi toho tolik. Mnohem víc, než kdy můžu dát já jí.
Tak, teď jsem se dojala a jdu balit.
Krásnou středu!
Petra
Moc hezké, dojala jste i mě... :) Příchod dětí vidím stejně... také se pořád učím a mrzí mě, když mi to nejde... ale děti jsou úžasné v tom, že nás mají rády za každých okolností... ony se nás nesnaží předělávat, berou nás takové, jací jsme... Krásné léto do hájenky... :) Peťka :)
OdpovědětVymazatPeti, přesně tak. I když uděláme jakoukoliv boty, ony to berou a bezmezně nás milují. Krásný den! Petra
Vymazat