Ostrouhané tužky, podepsaný deníček a perfektně udělaný
domácí úkol. To jsou věci na kterých momentálně stojí a padá má existence. Jsem
matka prvňáčka. Je to veledůležitá funkce. Při odchodu ze školy častuji
každodenně Aňul otázkou, co bylo ve škole. Odpověď je každý den stejná. Dobrý.
Ptát se, jestli mají úlohy, nemá smysl, protože pokaždé mi řekne, že neví. Ok,
říkám si, chodím tam ty nebo já? Doma tedy prohledávám aktovku, kontroluji
každou učebnici, přičemž zjišťuji, že nám nějaký sešit chybí. To už chytám
hysterák. Vznáší se nade mnou červené pero paní učitelky a já už se bojím toho
zápisu v deníčku. Není to jen ten zápis, ale i vyčítavý pohled dítěte. Ten,
který Vám říká, že jste selhala. Ostatní matky asi před odchodem z budovy
kontrolují tašky (už jsem se poučila, dělám to taky). A to je každý den. Dneska
to bylo švihadlo a formičky na perníkyJ
Vůbec byste nevěřily,
jaký problém je sehnat tlusté trojhranné pastelky. Je to fuška! Krásný den :-)
Zdroj Pinterest
Petra
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za milé komentáře!