Masakr

Tak bych nazvala události posledních dnů. Furt lítám po doktorech. Někdy si připadám, že mi není pětatřicet ale padesát. Ale o tom někdy jindy. 

Jsem ve fázi, kdy vůbec nic nestíhám. Někdy bych chtěla být Nastěnkou, která měla moc přemluvit Jitřenku a kohouta. Bohužel! Tisíckrát jsem si řekla, že se naučím říkat NE. No, zatím se nedaří.

Tento týden mě čekají dvě oslavy. Anička měla v sobotu sedm. V pátek máme dětskou párty a v sobotu rodinnou oslavu. Já si marně lámu hlavu s občerstvením. Aby toho nebylo málo, aby o jedli včichni atd. No, znáte to. Nějakou inspiraci jsem našla u Moniky z kopečku, ale taková superžena nejsem, abych dala tolik jídla dohromady. Takže Vás touto cestou prosím o osvědčené tipy na párty jídlo. A to jsem si ješt řekla, že upeču letos dort sama. Ale představa řvoucího dítěte, které brečí nad nevydařeným dortem, mě tak vystresovala, že jsem byla v pondělí u cukrářky objednat čokoládovou krásu. Já udělám jen Pavlovu. Na tom nic nezkazím:-) Krásnou středu!

Jsem moc dojatá. Sama nechápu, jak jsem zvládla z toho pomačkaného kilového stvoření vypiplat tuhle slečnu:-)

Petra