Dneska jsem zažila velké poprvé. Šla jsem nakupovat do Švadlenky. Chtěla jsem si pořídit nějakou přízi a háček s tím, že bych ráda
oprášila základy háčkování, které jsem se naučila v dětství. Prodavačka viděla,
že totálně tápu a nevěřícně sjíždím pohledem po různě barevných špulkách a
vlněných klubíčkách všech velikostí. Byla jsem jak v Jiříkově vidění. Zeptala
se mě tedy, co bych chtěla háčkovat. Odpověděla jsem, že nemám žádnou vizi, že
pouze zkouším krátké a dlouhé sloupky. Hned mi začala podávat různé knížky s
návodem jak uháčkovat obal na tablet, čepici či dokonce pléd. Řekla jsme jí, že
se budeme držet při zemi a vezmu si pouze jakýkoliv háček a přízi, že se
nejdřív naučím ty základy. Prodavačka byla plná optimismu a ujišťovala mě, že
základy zvládnu během odpoledne. Paní totiž netušila, že má čest s absolutním
antitalentem na ruční práce všech druhu. S krátkým sloupkem se totiž morduju
tři dny a vychází mi pouze zašmodrchané cosi, co ani vzdáleně nepřipomíná
háčkování natož tak pléd. Stáhla jsem si tedy různé návody, obrnila se
trpělivosti a s novým háčkem jdu zkoušet divy! Krásný den!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za milé komentáře!